založen r .1209 již uvedeným rodem Ranožírovců na místě dřevěného kostelíka sv. Kateřiny. Velikou zvláštností chrámu je to, že byl opevněný. Ještě dnes vidíme zbytky ochranných zdí. Tento fakt vede k domněnce, že kostel navíc sloužil k ochraně Rancířovských v době válečných nebezpečí, či jen před nájezdy loupeživých lapků atd.

Jak bylo shora uvedeno, Ranožírovci darovali chrám mnichům premonstrátům z Gerasu. Písemně je doloženo, že se tak stalo v r. 1257. Od té doby byli do Rancířova dosazováni za faráře pouze gerasští řeholníci. Chce – li věřící nebo výletník vstoupit do kostela, všimne si hned u schodů stojících soch. Zdobí chrámový vchod od roku 1765 a byly vyrobeny z pravého eggenburského vápence. Nesou jména sv. Martina, sv. Jiřího, svaté Anny a sv. Jáchyma. Vlevo od kostela je ještě kříž uročený 1831. Původní stavba kostela byla provedena v raně gotickém slohu; chrámový prostor jednolodní ve tvaru obdélníka. V 16.století se ještě přistavěla kaple Svaté Rodiny. V Rancířově totiž za oněch dob existovaly čtyři církevní spolky – Svaté Rodiny, sv. Josefa, Dětství Ježíšova, a Chudinský. Kaple byla patrně postavena ponejvíce za finanční podpory spolku Svaté Rodiny, a tudíž jí byla také zasvěcena. Nyní je v bývalé kapli sakristie. Pozvedneme-li oči vzhůru, vidíme hranolovou kostelní věž. Připadá nějak příliš nízká. Je to fakt. Věž kdysi zčásti shořela. Obyvatelé to vyřešili jednoduše. Zbytek věže zarovnali a zastřešili. A tak je to dodnes. Původně měla věž ještě dřevěný ochoz, z něhož se zachovaly jen krakorce. Obranné funkci věže by napovídala i původní gotická střílná okénka. Při vstupu z kůru do věže projdeme gotickým portálem, a pak hledíme na zvony. Původně byly čtyři (z roku 1524, 1602, 1923, 1923). Nyní má návštěvník před sebou velký gotický zvon z roku 1524. Ten váží 527 kg a nese jméno Panny Marie. Položíme - li si otázku, jak se podařilo zachovat zvon i v dobách válečných, musíme aspoň v duchu do Gerasu. Chytří gerasští premonstráti zvon za válek pečlivě ukrývali. A pak ho šťastně zavěšovali znovu do věže rancířovského kostela. Vedle gotické legendy je zavěšen umíráček z r. 1923, který nese jméno sv. Augustina.

V 18.století byl kostel v Rancířově přestavěn, tzv. barokizován, ve stylu pozdního baroka zasahujícího až do rokoka. Roku 1763 řeholník kláštera geraského a zároveň místní farář Augustin Kienmayer začal s úpravami. Chrámová loď a presbytář se zaklenuly plackami. Na klenbách chrámu dal vzniknout J. N. Steiner figurálním freskám. Směrem dolů vedl rokajové ornamenty. Velmi kvalitní vnitřní zařízení kostela pochází z 2.poloviny 18.století. Na věřícího, i jen turistu, působí až monumentálně hlavní sloupový oltář se sousoším Nejsvětější Trojice a dvěma sochami (sv. Linhart, sv. Kateřina) v nadživotní velikosti. Oltářní obraz – Nanebevzetí Panny Marie – namaloval B. Altomonte. Jeho plátna visí i na obou bočních oltářích, které nesou jména sv. Josefa a sv. Šebestiána. Na protilehlých stěnách chrámu jsou zavěšeny obrazy Křížové cesty. Jejich tvůrcem je neznámý malíř pocházející z Jemnice. Na podlahu kostela byl, podle současné analýzy pravděpodobně položen italský mramor. Lavice jsou z dubu, velmi zachovalé. Neznámý mistr do nich vyřezal různé motivy. Sedadla pochází z období baroka a jsou v seznamu památek. Rancířovský kostel se může honosit ještě dvěma dalšími vzácnostmi. První je 89 cm vysoký gotický kříž visící v presbytáři. Druhou vzácností jsou varhany. Letopočet jejich umístění do kostela je rok 1764. Když byly varhany podrobovány historickému průzkumu, našlo se v jedné vzdušnici jméno výrobce – Ignác Florián Casparides ze Znojma. V chrámu na pilastrech jsou umístěny plastiky deseti barokních andělíčků.

Ke kostelu patří fara jako sůl ke chlebu. Zdejší, rancířovská, je jednopatrová, zděná, do půdorysu L. Farní budova má průjezd bohatě vyzdobený štukaturou. Vlevo od vchodu na zdi je mramorová kartuš. Na ní je v dolní části zobrazena hlava anděla, pak latinský nápis s chronogramem 1689. Fara byla v 19. a 20.století několikrát upravena a přefasádována. 

V Hluboké mají věřící k dispozici jen kapli. Byla postavena r. 1931 v pseudogotickém slohu, rok na to vysvěcena. Od té doby kaple nese jméno Panny Marie, Matky Ustavičné pomoci. Proto je i na pseudogotickém oltáři reliéf Panny Marie.

Roku 1947 koupila rodina Šabatkova zvon. Vysvětil ho jemnický farář P. Metoděj Kotík. Pro Hlubokou to tehdy, krátce po válce, byla významná událost. Vsí šel veliký průvod věřících s družičkami. Slavila se slavná mše svatá, kterou celebrovali P. Metoděj Kotík a P. Jindřich Štěpánek. Nový zvon byl zasvěcen sv. Cyrilu a Metodějovi.

Mše se zde slouží 2x do roka, 27.června a 11.listopadu.

Obec náleží do farnosti Rancířov.